Zákon 89/2012 Sb. pojednává o možnostech řešení vypořádání společného jmění manželů, které zaniklo mj. rozvodem postupem podle ustavení § 755 citovaného zákona (tzv. sporný rozvod) a v ustanovení § 736 a násl. a nabízí bývalým manželům 3 možnosti:
1. vypořádání zaniklého společného jmění manželů dohodou
V zásadě může mít taková dohoda i jen ústní formu, což ale neplatí zejm. v případě, že předmětem vypořádání jsou nemovité věci. Pak musí mít dohoda povinně písemnou formu neb se následně stane též podkladem pro vklad do katastru nemovitostí. Pro tento způsob vypořádání zaniklého společného jmění manželů platí, že uzavřená dohoda nemusí ctít pravidlo 50 : 50. Ať už by bylo mezi účastníky dojednáno dělení v jakémkoliv poměru, popř. pokud by dohoda zněla tak, že „jeden dostává vše a druhý nic“ i takto je dohoda platně uzavřena, neb její obsah je závislý jen na vůli smluvních stran. Na uzavření dohody dává zákon 89/2012 Sb. účastníkům jen omezený čas, a to 3 roky ode dne zániku jejich společného jmění manželů.
2. vypořádání zaniklého společného jmění manželů rozhodnutím soudu
Na podání žaloby o vypořádání zaniklého společného jmění manželů mají bývalí manželé tři roky. Pokud však v případě dohody zákon umožňoval rozdělení zaniklého společného jmění manželů v zásadě v jakémkoliv poměru, v situaci, kdy je zaniklé společné jmění manželů vypořádáváno soudem, stanoví zákon 89/2012 Sb. pro takové vypořádání v ustanovení § 742 řadu pravidel takto:
„a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné
b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek
c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek
d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí
e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejm. jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost
f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.“
V zásadě tedy v rámci řízení před soudem by mělo být zaniklé společné jmění manželů rozděleno mezi účastníky v poměru 50 : 50, a to se týká jak aktiv, tak i pasiv – tedy i dluhů. Pro tyto účely musí být nejprve stanovena celková hodnota masy společného jmění manželů a ta je pak mezi účastníky rovným dílem rozdělena. Rozdělení by mělo být provedeno tak, aby byli účastníci poděleni co nejvíce ve věcech a jen není-li to možné pak je soudem stanovena povinnost tomu z bývalých manželů, a to tomu kdo dostal více, aby na úplné vypořádání vyplatil druhému manželovi peněžitý doplatek.
Zejm. v posledních letech se však do vypořádání zaniklého společného jmění začíná prosazovat možnost, aby soud podělil účastníky jinak než v poměru 50 : 50. Hovoří se o tzv. disparitě podílů, kdy buď k výslovnému návrhu některého z účastníků nebo i bez návrhu může soud použít určitý korektiv spravedlnosti a podělit účastníky v jiném podílu než zmíněný poměr 50 : 50. Pro takový postup soudu však musí býti dány skutečně pádné důvody, které musí být v řízení před soudem podloženy provedenými důkazy.
Řízení před soudem o vypořádání zaniklého společného jmění manželů stíhá povinnost toho, kdo návrh podal, k zaplacení soudního poplatku, který činí dle zákona 549/1991 Sb. – o soudních poplatcích, a to
- 2.000,- Kč
- 5.000,- Kč pokud je předmětem vypořádání nemovitá věc
- 15.000,- Kč pokud je předmětem vypořádání obchodní závod nebo jeho organizační složka.
3. vypořádání v důsledku nevyvratitelné právní domněnky
Nevyvratitelná právní domněnka nastupuje tehdy, pokud do tří let od rozvodu manželství neuzavřeli bývalí manželé dohodu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů a ani se nikdo z nich nedomáhal vypořádání žalobou podanou k soudu (přitom postačí, pokud je žaloba podána, nemusí být ve sporu rozhodnuto). V takovém případě platí dle ustanovení § 741 zákona 89/2012 Sb., že:
„a) hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z nich (rozuměj: toho z bývalých manželů), který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá
b) ostatní hmotné věci movité a věci nemovité jsou v podílovém spoluvlastnictví obou; jejich podíly (rozuměj: bývalých manželů) jsou stejné
c) ostatní majetková práva, pohledávky a dluhy náleží společně oběma (rozuměj: bývalým manželům); jejich podíly jsou stejné.“
Podobné články
Rozvod – domluvený nebo sporný?
Zákon 89/2012 Sb. – Občanský zákoník nabízí dvě možnosti, jak řešit situaci, kdy minimálně pro jednoho z manželů není další setrvání v manželství přijatelné – rozvod postupem podle ustanovení § 755 zákona 89/2012 Sb. tzv. rozvod sporný a rozvod postupem podle § 757 zákona 89/2012 Sb. tzv. rozvod dohodnutý. Oba se od sebe zásadně liší, zejm. pokud se týká zákonem vyžadované shody a součinnosti rozvádějících se manželů.
Sousedské spory a jak na ně
V tomto článku se pokusím prakticky a stručně dotknout situace, která může běžně potkat každého a která může nepříjemně zkomplikovat život. Někdy si navíc nemusíme být jistí správným postupem, v některých případech ani neexistuje jednoznačné vodítko a řešení bude záviset na posouzení konkrétního případu.
Oddlužení od 1. 7. 2017 a jak postupovat
Pokud uvažujete o prohlášení tzv. „osobního bankrotu“, tak jste možná zaregistrovali, že od 1. 7. 2017 došlo k několika zásadním změnám. Mám na mysli poslední novelu insolvenčního zákona provedenou zákonem č. 64/2017 Sb., která je účinná právě od 1. 7. 2017.
Obraťte se na nás!
Není nic jednoduššího. Dejte nám vědět, s čím potřebujete pomoci a my vám nabídneme možná řešení.
Volejte +420 730 829 530
Nebo nám napište zprávu, ozveme se nejpozději následující pracovní den.
